1. Časopis České společnosti entomologické
Klapalekiana uveřejňuje příspěvky přinášející
původní výsledky faunistického, taxonomického, ekologického a
etologického výzkumu členovců, zejména z oblasti střední Evropy, dále
metodické stati, recenze, personálie a informace o aktivitách ČSE. Do tisku
se přijímají pouze práce dosud neuveřejněné či takové, které nebyly
zadány do tisku jinde. V pracích je nutno respektovat aktuální vydání
Mezi- národních pravidel zoologické nomenklatury.
Časopis Klapalekiana je excerpován v Entomology Abstracts a
Zoological Record.
Rukopisy prací zasílejte v elektronické verzi na e-mailovou
adresu klapalekiana@gmail.com.
2. Rukopisy se přijímají v češtině, slovenštině, angličtině nebo němčině. Klíčová slova a abstrakt pouze v angličtině. U delších prací psaných česky či slovensky je nutný souhrn v angličtině nebo němčině, u prací psaných anglicky nebo německy je analogicky vyžadován souhrn v češtině či slovenštině. U krátkých článků (1–2 strany) stačí pouze abstrakt. Název práce a popisky k přílohám je třeba dodat v obou jazycích. Překlad si autor pořizuje sám, redakce zprostředkovává pouze jazykovou revizi.
3. Práce mají mít toto základní uspořádání
(v uvedeném pořadí): stručný a výstižný název v hlavním jazyce a
v jazyce souhrnu (v angličtině u kratších česky psaných prací bez
souhrnu), jméno a příjmení autora(ů) (příjmení velkými písmeny, mezi
předposledním a posledním autorem znak „&“), adresa autora(ů)
včetně PSČ a e-mailu, klíčová slova, abstrakt, vlastní text práce,
poděkování, literatura, souhrn v druhém jazyce, texty k přílohám.
Přílohy (obrázky, grafy, tabulky, fotografie) zasílejte vždy jako
samostatné soubory.
Klíčová slova (vždy v angličtině) – několik
(nejvýše 5–10) slov vystihujících obsah článku a sloužících k zařa-
zení článku do referativních časopisů. Např.: Distribution, bionomy,
Coleoptera, Curculionidae, Cionus, Hungary, Palaearctic region.
Abstrakt (vždy v angličtině) – stručný obsah článku
o maximálním rozsahu 3000 znaků včetně mezer. Taxony skupiny rodu a druhu
se v abstraktu uvádějí nezkráceně, včetně autora a roku popisu.
V abstraktu musí být vždy uvedeny všechny nomenklatorické činy provedené
v práci (tj. nově popisované taxony, nová synonyma, nové kom- binace jmen
a designace lektotypů či neotypů).
Vlastní text práce se dále obvykle dělí na kapitoly Úvod,
Materiál a metodika, Výsledky a Diskuse, popř. Souhrn či Závěr.
Jednotlivé části mohou být podle potřeby spojeny (např. Výsledky a
diskuse). V odůvodněných případech je možno členění zjednodušit
(např. u jednoduchých faunistických prací bez diskuse), u krátkých
sdělení nemusí být text práce členěn vůbec. Při popisu vlastních
výsledků pokud možno používejte aktivní formu (1. osobu čísla
jednotného či množného, „zjistil jsem/zjistili jsme“), nikoli pasivní
tvary (ve třetí osobě, „bylo zjištěno“). Nadpisy jednotlivých částí
práce pište samostatně na zvláštní řádek, s výjimkou abstraktu a
poděkování.
4. Černobílé grafické přílohy (pérovky, grafy, mapky
aj.) musí být kontrastní, v souboru s rozlišením vhodným pro tisk (min.
600 dpi ve finální velikosti), vždy smontované do tabulí
a průběžně očíslované; nejvýše dvojnásobně
zvětšené oproti výslednému rozměru v tisku (velikost sazebního obrazce
stránky [= zrcadla] je 12,9 × 18,2 cm) a nejméně tak veliké jako
výsledný rozměr. Redakce preferuje dodání grafických příloh
v elektronické podobě (viz bod 6). Tabulky (číslované) je
třeba dodat v co nejjednodušší grafické úpravě (viz též body 6 a
7).
Barevné grafické přílohy (ilustrace, fotografie) jsou
přijímány v digitální podobě ve formátu TIFF, EPS nebo JPG
s minimální kompresí, v tiskovém rozlišení minimálně 300 dpi.
Popisky k tabulkám a obrázkům musí být srozumitelné a
dostatečně popisné i bez odvolávání se na text práce. Zařaďte je do
souboru na konec textu. Označení tabulek: Tabulka/Table/Tabelle 1,
2. Označení obrázků: obr. (v češtině a slovenštině), Fig./Figs
(v angličtině), Abb. (v němčině). Autor může označit v textu práce,
kam přibližně se mají jednotlivé přílohy zařadit.
5. Vědecká jména taxonů skupiny rodu a druhu
u živočichů uvádějte při první zmínce v práci celá (také
v abstraktu), včetně nezkráceného jména autora popisu, roku a
případných závorek. V dalším textu při opakování je možno rodová
jména zkracovat a autora a rok popisu neuvádět, pokud nemůže dojít
k záměně a nejasnostem. Vědecké názvy taxonů rostlin a rostlinných
syntaxonů uvádějte bez autora (příklady viz bod 7).
Datum pište bez mezer, měsíce římskými číslicemi
(1.VI.2010). V anglickém textu pište římské číslice malými písmeny
(1.vi.2010) a používejte též desetinnou tečku místo čárky (4.7 mm).
Při udávání intervalu používejte pomlčku (–, zkratka Alt+0150), nikoliv
spojovník (-), tedy např. 28.–30.V.2009, tykadlové články 4–10.
Faunistické čtverce síťového mapování pište až za
název lokality do kulaté závorky, např. Slaný (5750). Názvy lokalit
vypisujte celé, např. Lysá nad Labem (nikoliv Lysá n. L.). Geografické
souřadnice pište podle následujícího vzoru: 50°04´20˝N,
14°25´28˝E.
U faunistických údajů je třeba uvádět (v tomto
pořadí): zemi (s případnou bližší specifikací), lokalitu a
její faunistický čtverec (a/nebo jiné bližší určení, např. zeměpisné
souřadnice), datum nálezu, počet exemplářů (případ- ně samců a samic),
jméno autora nálezu, determinátora, autora revize determinace, majitele
sbírky, apod. U údajů o dokladovém materiálu získaném chovem
z vývojových stadií (vajíček, larev, kukel) musí být uvedeno datum
sběru těchto vývojových stádií. Viz též bod 9.
Latinské zkratky: Jednotlivé údaje je možno vyjádřit
standardními zkratkami: centr. = centralis – střední; sept. =
septentrionalis nebo bor. = borealis – severní; mer. = meridionalis –
jižní; or. = orientalis – východní; occ. = occidentalis – západní;
leg. nebo lgt. = legit – sbíral; det. = determinavit – určil; revid. =
revidit – revidoval; observ. = observavit – pozoroval; coll. =
collectio – sbírka. Zkratky se píší za jméno (s výjimkou prostého
označení sbírky) a spojují se spojkou „et“, např.: „A. Zajíc leg.,
det. et coll.“, „A. Zajíc leg. et det., coll. B. Novotný“.
Při popisu nových taxonů a provádění nomenklatorických činů
používejte podle doporučení ICZN následující zkratky: gen. nov., sp.
nov., ssp. nov., syn. nov., comb. nov., stat. nov., stat. restit., syn.
restit.
Pro zkracování entomologických sbírek doporučujeme čtyřpísmenné zkratky
podle Arnett et al. (1993). Zkratky soukromých sbírek tvořte podle
následujícího vzoru: JSDI – John Smith, Dublin, Ireland.
ARNETT R. H. jr., SAMUELSON G. A., HEPPNER J. B., NISHIDA G. M., WATT J. C.
& WOODRUFF R. E. 1993: The insect and spider collections of the world (2nd
edition). Flora & Fauna Handbook 11: 1–310 +
i–vi. Seznam je rovněž přístupný na internetu: http://hbs.bishopmuseum.org/…ns-inst.html.
6. Text rukopisu je akceptován pouze ve formátech RTF (Rich Text Format) nebo DOC či DOCX (Word for Windows). Grafické přílohy: v elektronické podobě jsou akceptovány soubory v běžných grafických formátech – přednostně JPEG (s malou kompresí, vhodné jen pro fotografie) a TIFF (černobílé [jednobitové] a s bezstrátovou LZW komprimací, nutné pro černobílé grafy a kontrastní ilustrace), po domluvě s redakcí případně i soubory s vektorovou grafikou ve formátu Corel Draw (CDR). Grafické přílohy musí být s rozlišením minimálně 600 dpi (optimálně 1200 dpi) pro obrázek v konečné velikosti; soubory musí být dodány samostatně, nikoliv s grafikou vloženou do textového souboru. Tabulky dodávejte jako samostatné soubory psané co nejjednodušeji, ve formátu Excel (XLS, XLSX) nebo Word (DOC).
7. Text zarovnávejte pouze vlevo, nedělte slova na konci řádku. Neupravujte text do více sloupců. Kapitoly zvýrazněte mezerou jednoho řádku, začátky odstavců odsaďte tabulátorem. Pro samce používejte znaky m*, pro samici znaky f*, v množném čísle zdvojeně a s mezerou mezi číslem a znakem, např. 1 m*, 1 f*, 3 mm, 5 ff. Text pište základním řezem písma. Pouze pro jména rodů, podrodů, druhů a poddruhů (ne však vyšších taxonomických jednotek a ne u rostlinných syntaxonů) používejte kurzívu (italics), ne však pro závorky u podrodů, autory taxonů, roky a zkratky ssp., sp., spp. a další, a nikoliv pro jména v soupisu literatury. Dva autory taxonu spojujte pomocí „et“, např. „Abax (Abax) parallelepipedus (Piller et Mitterpacher, 1783) (Carabidae: Pterostichinae)“, „housenky na Prunus spp.“, „prosev pod Quercus robur“, „Alnetum“). Dále pište v kapitole Literatura kurzívou názvy časopisů a knih (včetně jazykových ekvivalentů v závorce). Nepište kurzívou názvy rodů a druhů uvedených v názvu citovaných článků (viz Brown et al. 2008). NÁZVY KAPITOL (MATERIÁL A METODIKA, VÝSLEDKY, LITERATURA apod.) a AUTORY citací v seznamu literatury (viz bod 8) pište velkými písmeny.
8. Citace literatury:
a) Citace v textu podle následujících vzorů: Hůrka
(1996), (Hůrka 1996), Pavelka & Trezner (2001), (Pavelka & Trezner
2001), Brown et al. (2008) (při více než dvou autorech). Všechny práce
citované v textu musí být uvedeny v seznamu literatury.
b) V soupisu bibliografických záznamů na konci článku
uvádějte pouze práce citované v textu. AUTORY pište
v tomto seznamu velkými písmeny a uvádějte v abecedním pořadí, práce
od jednoho autora v chronologickém sledu, při více pracích téhož autora
z jednoho roku označené a,b,c … za rokem bez mezery (viz Jelínek
1993a,b).
U časopisu uvádějte pouze ročník tučným fontem (číslo
do závorky za ročník jen v tom případě, je-li každé číslo
stránkováno samostatně, viz Lokaj (1869)), za dvojtečkou a mezerou
následují stránky oddělené pomlčkou (od–do) (např.:
17: 75–124) (viz Brown et al. 2008, Zelený 1972).
Název časopisu uvádějte nezkráceně (viz Cho 1947, Zelený
1972).
U citace knihy pište autora, rok vydání, název (psaný
kurzívou), eventuálně kolikáté vydání, nakladatelství, místo vydání a
počet stran (pp.) (viz Hůrka 1996, Smetana 2004, Storozhenko 2009).
Nepublikované diplomové či dizertační práce citujte podle následujícího
vzoru: Ježková (1974).
U publikace, která je psána v češtině, slovenštině či
jiných méně frekventovaných jazycích a má název práce a
souhrn v některém z latinkou psaných kongresových jazyků
(angličtině, němčině, francouzštině, španělštině) nebo v latině,
uvádějte název práce (knihy) též ve druhém jazyce, uzavřete do kulatých
závorek a na konci připojte do závorky poznámku, např.: (in Czech, German
abstract) (viz Zelený 1972). Jazykové vybavení není nutno uvádět u prací
psaných v kongresových jazycích a latině, italštině či portugalštině
(viz Brown et al. 2008).
U publikace, která je psána pouze v češtině nebo jiném
méně frekventovaném jazyce a název práce i souhrn v některém
kongresovém jazyce či v latině chybí, autor uvede vlastní
překlad názvu do angličtiny. Takový překlad je však třeba
uzavřít do hranatých závorek a na konci uvést v závorce, např.: (in
Czech), (viz Pavelka & Trezner 2001, Lokaj 1869).
U publikace, která není psána latinkou (azbuka, arabské
písmo, čínské a japonské znakové písmo aj.), prová- dějte transkripci
do latinky (azbuka), a název uvádějte v příslušném typu závorky rovnou
v angličtině nebo některém jiném kongresovém jazyce, pokud byl v názvu
nebo souhrnu použit (viz Cho 1947). U článků psaných v azbuce uveďte
transliteraci názvu článku do latinky (e, ë, э = e, ж = zh, й = y, х =
kh, ц = ts, ч = ch, ш = sh, щ = shch, ь, ъ = ’, ю = yu, я = ya) (viz
Storozhenko 2009).
U internetového odkazu uveďte autora(y) stránky, její
název (kurzívou) a adresu (uvedenou http:// nebo htt- ps://), do závorky
potom uveďte datum přístupu autora na stránku (nikoliv datum vytvoření
stránky) (viz Fibiger & Skule 2010).
Příklady citací: BROWN P. M. J., ADRIAENS T., BATHON H.,
CUPPEN J., GOLDARAZENA A., HÄGG T., KENIS M., KLAUSNITZER B. E. M., KOVÁŘ I.,
LOOMANS A. J. M., MAJERUS M. E. N., NEDVED O., PEDERSEN J., RABITSCH W., ROY H.
E., TERNOIS V., ZAKHAROV I. A. & ROY D. B. 2008: Harmonia axyridis in
Europe: spread and distribution of a non-native coccinellid. BioControl
53: 5–21.
CHO P. S. 1947: (The Fauna of the Mt. Liamond in Korea). Bulletin of the
Zoological Section of the National Science Museum, Seoul, Korea
2: 43–100 (in Korean, English title).
FIBIGER M. & SKULE B. 2010: Fauna Europaea: Noctuidae. In: KARSHOLT O. &
NIEUKERKEN E. J. van (eds): Fauna Europaea: Lepidoptera, Moths. Fauna
Europaea version 3.1, http://www.faunaeur.org (accessed
24 September 2010).
HŮRKA K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae
České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. (in English and
Czech).
JELÍNEK J. 1993a: Ptiliidae. Pp. 32–33. In: JELÍNEK J. (ed.): Check-list of
Czechoslovak insects IV (Coleoptera). Seznam československých brouků.
Folia Heyrovskyana Supplementum 1: 3–172 (in English
and Czech).
JELÍNEK J. 1993b: Nitidulidae. Pp. 94–96. In: JELÍNEK J. (ed.): Check-list
of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Seznam československých brouků.
Folia Heyrovskyana Supplementum 1: 3–172 (in English
and Czech).
JEŽKOVÁ V. 1974: Současný stav faunistického výzkumu čeledi
ovádovitých (Insecta, Diptera, Tabanidae) na území ČSSR. [Present
state of faunistic research of horse flies (Insecta, Diptera, Tabanidae) on the
territory of Cze- choslovakia]. Unpublished dissertation thesis. Deposited
in: Pedagogical Faculty, Charles University, Praha, 99 pp. (in Czech).
LOKAJ E. 1869: Seznam brouků českých. [Check-list of Czech beetles].
Archiv pro Přírodovědecké Proskoumání Čech 1
(4): 7–76 (in Czech).
PAVELKA J. & TREZNER J. (eds) 2001: Příroda Valašska.
[Nature of the Valašsko region]. Český svaz ochránců přírody,
Vsetín, 568 pp. (in Czech).
SMETANA A. 2004: Staphylinidae: Omaliinae. Pp. 237–268. In: LÖBL I. &
SMETANA A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 2:
Hydrophiloidea – Histeroidea – Staphylinoidea. Apollo Books,
Stenstrup, 942 pp.
STOROZHENKO S. Yu. (ed.) 2009: Nasekomye Lazovskogo zapovednika.
(Insects of Lazovsky Nature Reserve). Dalnauka, Vladivostok, 464 pp.
(in Russian, English summary).
ZELENÝ J. 1972: Návrh členění Československa pro faunistický výzkum.
(Entwurf einer Gliederung der Tschechoslowakei für Zwecke der faunistischen
Forschung). Zprávy Československé Společnosti Entomologické při
ČSAV 8: 3–16 (in Czech, German abstract).
9. Faunistic Records from the Czech Republic
V této rubrice lze uveřejňovat stručnou standardní formou
zprávy o nálezech druhů v České republice nebo v Čechách či na
Moravě, a to: (1) o nálezech druhů dosud z území ČR (z Čech, Moravy)
neuváděných, (2) o nálezech potvrzujících výskyt druhů uváděných
dosud bez dokladů nebo neověřených a nespolehlivých, (3) o nálezech
druhů nepozorovaných po dlouhou dobu (např. naposledy v první polovině
20. století) nebo prohlášených pro území ČR, Čech či Moravy za
vymizelé („regionally extinct“ např. podle červených seznamů).
Zprávy o nálezech druhů nových pro jiná území, případně faunistické
zprávy jiného charakteru jsou uveřejňovány mimo tuto rubriku.
V rubrice Faunistic Records vyžadujeme obsahovou stručnost.
Text má být psán anglicky nebo německy a může být připojen stručný
český souhrn (bez opakování výčtu faunistických údajů). Údaje
o každém druhu začínají jako nový odstavec. Při výčtu dat je možno
použít některých vžitých latinských zkratek (viz bod 5). Uvádějte
úplnéfaunistické údaje (viz příklad), a popř., jsou-li k dispozici,
též údaje o živné rostlině, metodě a okolnostech sběru či chovu.
U všeobecného rozšíření citujte jen nejdůležitější literaturu,
vztahující se přímo k uváděnému druhu. U roz- šíření v České
republice nebo v jejich historických zemích (Bohemia, Moravia) citujte pokud
možno nejstarší, tj. první nálezy z těchto území. Při uvádění
nových nálezů z Čech nebo Moravy rozhoduje průběh historické zemské
hranice (viz Kment 2010, Klapalekiana 45:
287–291).
Příklad (hypotetického) faunistického rekordu:
Coleoptera: Cryptophagidae
Atomaria (Atomaria) hypothetica Erichson, 1843. Moravia mer., Klentnice (7165), 1.v.2010, 2 mm, 3 ff, on oozing sap of Quercus sp., J. Novotný leg., R. Novák det., coll. J. Novotný (1 m*, 2 ff) and National Museum, Praha (1 m*, 1 f*). Originally almost certainly a Mediterranean species (Nakane 1963), nowadays acclimatized as an invasive species throughout southern Europe and reaching northwards to the southern part of central France, southern Germany, Austria, Hungary, Slovakia and southern Poland (Doe 1993). New species for the Czech Republic.
Cryptophagus fictus Fabricius, 1792. Bohemia or., Plzeň env., Severní údolí National Nature Reserve (6246), 15.ix.–20.x.1940, 1 spec., unbaited pitfall trap, B. Kouřil lgt., J. Novotný det., coll. National Museum, Praha. Moravia or., Brumov-Bylnice (6974), 350–350 m a.s.l., 11.vii.2010, 1 m*, sweeping from xerothermic vegetation on a slope, R. Novák leg., J. Novotný det., B. Smith revid., coll. National Museum, Praha. It is widely distributed throughout Europe from France to Bulgaria with a centre in southern Europe and southern parts of central Europe (Doe 1993). In the Czech Republic it was reported from Bohemia only by Lokaj (1869) from ‘Prag’, from Moravia only old record from Lednice are available (Novák 1950). However, this record is doubtful as C. similator (Fabricius, 1783) has been frequently mistaken for this species. First reliable record from Bohemia and confirmed recent occurrence in Moravia after 100 years.
Anterophagus vulgaris (Illiger, 1782). Moravia mer. or., Hrubá Vrbka env., Krígl hill (7170), 9.ii. 2010 (pupa), 1 spec., in nest of Bombus sp., on the edge of deciduous forest, J. Novotný leg. et coll., R. Novák det. Known from western, southern and central Europe and south-eastern part of central Europe (Romania) (Handle 1956), introduced also into North America (LeSable 1991). In central Europe reported from Germany, Austria, Hungary and Slovakia (Bednář 1936, Handle 1956). In the Czech Republic recorded from Bohemia by Reitter (1911) without detailed data; the first exact record from southern Bohemia was published by Kapras & Loubal (2002). New species for Moravia.
BEDNÁŘ J. 1936: Katalog druhů čeledi Cryptophagidae
Slovenska. [Catalogue of Cryptophagidae from Slovakia]. Academia,
Praha, 527 pp. (in Czech).
DOE J. 1993: Fauna d’Italia. Coleoptera Cryptophagidae. Edizioni
Calderini, Bologna, vi + 832 pp.
HANDLE A. 1956: Faunistik der europäischen Käfer. A. Handle,
München, xviii+340 pp.
KAPRAS V. & LOUBAL Z. 2002: Nálezy vzácných a nových druhů brouků
(Coleoptera) pro faunu jižních Čech. (Records of rare and new beetles species
(Coleoptera) from the fauna of South Bohemia). Sborník Jihočeského Muzea
v Českých Budějovicích, Přírodní Vědy 42: 89–98
(in Czech, English summary).
LeSABLE L. 1991: Family Cryptophagidae. Pp. 245–248. In: BOUNOIT J. (ed.):
Checklist of beetles of Canada and Alaska. Research Branch Agriculture
Canada, Ottawa, vi + 430 pp.
LOKAJ E. 1869: Seznam brouků českých. [Check-list of Czech beetles].
Archiv pro Přírodovědecké Proskoumání Čech 1
(4): 7–76 (in Czech).
NOVÁK J. 1950: Zajímavé nálezy brouků na Moravě. [Interesting records of
beetles from Moravia]. Entomologické Listy 12:
132–137 (in Czech).
NAKANE F. S. 1963: Atomaria hypothetica Erichson and its allied species (Col.,
Fictidae). Entomological Review of Japan 15:
59–62.
REITTER E. 1911: Fauna Germanica. III. Band. K. G. Lutz, Stuttgart,
436 pp.
10. Práce schvaluje k přijetí do časopisu
redakční rada na základě recenzních posudků.
Rukopisy neupravené podle těchto pokynů může redakce vrátit
autorovi bez projednání redakční radou.
Za věcný obsah příspěvku odpovídá autor. Redakce si
vyhrazuje právo ke stylistickým, pravopisným a formálním (nikoliv
obsahovým) zásahům do textu prací. Jako vodítko pro uspořádání a
úpravu rukopisu je možno použít články v nejnovějších číslech
časopisu Klapalekiana. Redakce si vyhrazuje právo provést drobné
formální úpravy textu ve smyslu těchto pokynů bez konzultace s autory.
Autoři dostanou své práce ke korektuře. Příspěvky se
nehonorují. Autoři obdrží zdarma PDF soubor pro osobní
použití. Každý z recenzentů obdrží automaticky PDF soubor recenzovaného
článku.